Kniha je autentickou výpovědí autorky, signatářky a posléze mluvčí Charty 77. Marie Rút Křížková byla předvolána jako svědek v procesu s obžalovanými signatáři Charty 77 Jiřím Ledererem, Václavem Havlem a Františkem Pavlíčkem. Obžalovaným a posléze odsouzeným byl rovněž Ota Ornest, který Chartu nesignoval. V den procesu 18. října 1977 jí nejenže nevpustili do soudní síně, ale byla vykázána i z budovy Městského soudu v Praze. V roce 1979 si zapsala: "Dlouho jsem váhala, nemám-li se tohoto svědectví pravdě pro klid svůj a svých dětí vzdát. Ale matoucí kampaň, která následovala v tisku, v rozhlase a v televizi, mě utvrdila v přesvědčení, že mlčet nesmím. Pravda žije a působí i bez nás, ale my bez pravdy ztratíme život. A tam, kde se láme člověk, jde o zločin, na němž se nemohu a nechci podílet." Jde o autorčin rukopis z let 1977-79, který posléze opsala na stroji pro přátele. Kniha je psána s nadhledem a osobitým humorem, s doplňujícími poznámkami v textu, který musel být tehdy z bezpečnostních důvodů místy neadresný. Obsahuje rovněž dobové fotografie, dopisy a dokumenty. Text knihy i doprovedné materiály jsou zde tiskem publikovány vůbec poprvé.

Kniha profesora Lubomíra Doležela (* 1922), významného českého literárního vědce působícího od roku 1968 na univerzitě v Torontu, jehož dílo překročilo český kontext a je součástí současného světového myšlení o literatuře, je rozdělena do tří oddílů: 1. oddíl (Autoři a díla) obsahuje studie o K. M. Čapku-Chodovi, Franzi Kafkovi, Richardu Weinerovi, Haškovu Švejkovi, Karlu Čapkovi a Milanu Kunderovi. 2. oddíl (Pražská škola) se zabývá pražskou literárněvědnou školou, mj. Romanem Jakobsonem, Felixem Vodičkou a stylistikou Pražské školy a jejím vztahem ke K. H. Máchovi. 3. oddíl (Krůčky vpřed) shrnuje obecnější stati teoretického zaměření, například Ústní a psaná literatura, Literární styl a Případ dvojníka. Většinu studií z anglických originálů přeložil Bohumil Fořt, který je též autorem doslovu a ediční poznámky. Kniha je doplněna jmenným rejstříkem.

V Edgaru Dutkovi (* 1941) se v české literatuře objevil zcela mimořádný prozaik. Nezůstalo to nepovšimnuto: jeho prvotina U útulku 5 se setkala s příznivým kritickým ohlasem a za svůj román Slečno, ras přichází obdržel Státní cenu za literaturu. Ve své třetí knize Dutka představuje soubor deseti povídek vzniklých v nedávné době. Pokusil se v nich na půdorysu detailních mikroanalýz lidských osudů a zlomových situací pojmenovat celé poslední půlstoletí českých dějin, zejména padesátých let - odtud i název knihy. Jeho povídky jsou přísně realistické, jako bychom v nich vstupovali do skutečných a nám zcela známých bytů, místností a úřadů. Dutkovi jde o pravdivé zachycení situací, které se skutečně staly, které někdo skutečně zažil a protrpěl. Jde o jednu z nejvýznamnějších českých prozaických knih posledních dvaceti let.