Oldřich Hamera (1944) je bez vší pochyby jedním z nejoriginálnějších umělců, spojujících ve své osobě hned několik talentů. Vedle výtvarného, je nezpochybnitelně i literární, pedagogický a rétorický. Přesto zůstal ve stínu. Za komunismu nedobrovolně a posléze z vlastního rozhodnutí, nechtěje se podílet na komercionalizaci „kulturního provozu“. Kniha přináší vůbec poprvé přehled vývoje Hamerova grafického díla od šedesátých let do současnosti. Přestavuje nejen netradiční techniky objevené v polovině padesátých let jeho „učitelem“ a našim předním grafikem Vladimírem Boudníkem, jež Hamera upravuje a dodnes rozvíjí, ale i vlastní monotypické postupy a poodhaluje tajemství své tvorby. Hamerovo dílo je ukázkou stírání hranic mezi uměleckou tvorbou a jednotlivými vědními obory, kterým se umělec po celý život s vášní věnuje – mineralogie, paleontologie a geologie. V textové části knihy Hamera vypráví o svém přátelství s Vladimírem Boudníkem, Bohumilem Hrabalem, se kterým prožil více než třicet let, i o setkáních s dalšími osobnostmi kulturního života. Kniha se věnuje také Hamerově neoficiální vydavatelské činnosti sedmdesátých a osmdesátých let.

Josef Portman byl doposud známý nejvíce jako iniciátor legendárního litomyšlského Portmonela kongeniálně do nejmenších detailů vyzdobeného Josefem Váchalem. Kniha poprvé sleduje jednotlivé fazety jeho života a díla. Portman je prezentován nejen svou vydavatelskou činností, ale také jako vytrvalý sběratel, rozporuplný mecenáš a milovník umění. Josef Portman zasvětil svůj život literatuře, krásným knihám a výtvarnému umění. Jako bibliofil a amatérský tiskař stál za vznikem mnoha zajímavých knižních titulů, nezřídka vydaných jen v jednom nebo několika málo výtiscích, často doplněných důmyslným výběrem výtvarného doprovodu. Neostýchal se oslovit ke spolupráci takové umělce, jakými byli např. Jan Konůpek, Zdenka Braunerová, Vojtěch Preissig, Milada Marešová, Josef Čapek nebo Karel Svolinský. Z literátů patřili k jeho nejoblíbenějším Charles Baudelaire, Otokar Březina, Paul Claudel, Jaroslav Durych, Eugene Demolder, Gustav Flaubert, Franz Kafka, Pierre Louys a Miloš Marten. Přestože Portman celoživotně působil v Litomyšli, charakter, rozpětí a výsledky jeho činnosti přesáhly hranice jeho rodného regionu a v určitém směru také hranice tehdejšího Československa. Navázal např. kontakty s Georgesem Rouaultem, Georgem Groszem nebo Albertem Schamonim. Stal se také jedním z prvních nakladatelů, kteří u nás vydali grafikami doprovozené texty Franze Kafky. Opomenuty nebudou ani jeho erotické tisky, které byly doposud obestřeny tajemstvím. Zvláštní pozornost je v knize věnována Portmanově sbírce umění. Kniha doplněná rozsáhlými úryvky korespondence je ve své kompozici jedním z pramenů pro porozumění kulturním dějinám první poloviny 20. století.

Rozsahem nevelká, ale obsahem nabitá a na nejvyšší technické úrovni zpracovaná publikace je příkladem atypické výtvarné monografie, která není jenom prezentací výtvarníka Petra Faltuse a jeho nejnovějších pastelů, ale doplněním o jedinečné texty Karla Steigerwalda se stává plnohodnotnou knihou určenou nejenom k pouhému prohlédnutí. Dílo vzniklo opačným postupem, než je obvyklé: nejdříve vzniklo 53 kreseb a až posléze je patafyzickými povídkami "ilustroval" či "animoval" autor textu. Kniha je živoucím organismem, její obsah se přelévá z roviny výtvarné do literární a zase zpět, jedno se navzájem doplňuje s druhým a příslibem neobyčejného zážitku je také hmatový prvek na obálce... Ale nejpodstatnějším aspektem, jenž autoři zdůrazňují při každé příležitosti, je ten, že kniha vznikala a mohla vzniknout pouze za předpokladu vzájemného a obohacujícícho přátelství všech zúčastněných i jejich partnerů, potomků a domácích či jiných zvířat.