Knihkupectví Ostrov

Ústředním tématem Ctihodného města je ctnostný režim, politický řád, jehož hlavní zásadou je vytváření dokonalosti člověka prostřednictvím ctnosti. Al­Fárábí chápe společenské nebo politické vědy jako prostředek ke zkoumání člověka v té míře, v jaké se liší od ostatních živých bytostí i od bytostí božských. Snaží se porozumět jeho specifické povaze, jež vytváří jeho dokonalost, a způsobu, jakým ji může dosáhnout. Na rozdíl od jiných živočichů se člověk nestává dokonalým jen díky přírodním principům, jež v sobě má, a na rozdíl od bytostí božích není dokonalý odjakživa, ale musí své dokonalosti dosáhnout prostřednictvím činností, vycházejících z rozumového chápání, z úvah a volby mezi různými alternativami, jež mu jeho rozum předkládá. Společnost rozděluje al­Fárábí do dvou skupin: dokonalou (kámila) a nedokonalou (náqisa). Město považuje za nejmenší společnost, jež je schopna zabezpečit štěstí svým jednotlivcům, a ideální město je takové, v němž lidé vzájemně spolupracují na dosažení štěstí stejně tak jako společenství (umma) a osídlení (macmúra). Dokonalé společenství je takové, v němž lidé usilují o dosažení štěstí, a dokonalé osídlení je takové, v němž lidé usilují o dosažení štěstí.

Osobní příběhy třiceti tří českých žen, které během 20. století zanechaly výraznou stopu ve všech oblastech života, od kultury, přes vědu, politiku a společnost. Jejich životní osudy většinou nejsou širší veřejnosti úplně dobře známy, přesto potvrzují, že právě ženy byly často hybatelkami dějin a jejich role byla v tomto smyslu zcela zásadní. I když často žily v blízkosti mužských velikánů jako byli například Franz Kafka, Jaroslav Hašek, Ferdinand Peroutka nebo Pavel Tigrid, dokázaly jít za svým cílem a prosadit se. Autorka seznamuje čtenáře s profesní kariérou dotyčných dam, s jejich osobním životem a rodinným prostředím, z něhož pocházely a následně žily. Kniha zaznamenává slávu a úspěch, ale i zklamání či prohru, život na společenském vrcholu, naproti tomu vězení a koncentráky, lásky i nenávisti, vše v kontextu doby a rozličné společnosti, v níž naše ženské osobnosti žily. Osudové ženy se tak stávají inspirací nejen pro přítomnost, ale také pro naši budoucnost.

Mezi ženami, jejichž životy jsou v knize popsány, patří: Alma Mahlerová, Sidonie Nádherná, Bertha Suttnerová, Adele Bloch-Bauerová, Xena Longenová, Lata Brandisová, Helena Palivcová, Ottilie Davidová, Marie Moravcová, Božena Kropáčková, Nina Jirsíková, Hana Schusterová-Krupková, Trudie Bryksová, Milena Šeborová, Libuše Cloud-Hrdonková, Gerty Theresa Coriová-Radnitzová, Helena Koželuhová-Procházková, Ludmila Švédová, Heda Margoliová-Kovályová, Slávka Peroutková, Ivana Tigridová, Jiřina Zábranová, Věra Ilse Waldes-Hromádková, Rozina Jadrná-Pokorná, Riva Krieglová, Marta Kadlečíková, Mirka Kochová, Libuše Moníková, Míla Doleželová, Dagmar Burešová, Helena Wilsonová, Meda Mládková, Dana Němcová.
Kniha obsahuje velké množství fotografií z domácích i zahraničních archivů.
Kategorie
Beletrie > Osobnosti a osudy/Neobyčejné osudy

Ruská invaze na Ukrajinu ohrožuje naši demokracii zvenčí v době, kdy je pod tlakem i zevnitř. Co přesně tohle vnitřní pnutí způsobuje a proč je otřesena důvěra mnoha občanů v demokratické základy politického systému, nad tím se společně zamýšlejí bývalý německý prezident Joachim Gauck a novinářka Helga Hirschová.
Otřesy stabilního demokratického uspořádání spatřují v imperiálních hrozbách ze strany Ruska a autoritářském populismus, bobtnajícím snad ve všech evropských zemích. Zkoumají rovněž, proč se nyní potýkáme s troskami Ostpolitik, která se ve vztazích s Ruskem příliš dlouho spoléhala pouze na zásady „mír před svobodou“ a „změna prostřednictvím obchodu“. Autoři působivým a v případě Gaucka i osobním způsobem ukazují, kolik jistot o stabilitě naší demokracie jsme v posledních letech ztratili a jak můžeme v budoucnu uspět při obraně našich liberálních svobod.
Sotva někdo, kdo prožil dva navýsost rozdílné politické systémy, chápe souvislosti tak analyticky ostře a přitom je umí podat s přesvědčivostí znalce, jako právě Gauck, s fundovanými znalostmi evropských dějin, které jsou mu zrovna tak pramenem, jako inspirací. Gauckova kniha podává naprosto přesvědčující analýzu evropského politického vývoje po druhé světové válce s odkazy k historickým faktům, které ovlivnily dění a myšlení současné Evropy.