Putovat a listovat, obracet stránky v kalendáři. Jaro, léto, podzim, zima. A také to, co se nedá rozdělit, také půltóny, předčasná období, zpoždění či návraty. Předjaří s nečekanou záplavou sněhu. Kruté polomy a nové naděje. Domino kaluží po letním lijáku. Vůně kopřiv a spařené trávy, vůně kompostu. Babí léto, ale ještě ne podzim. Lampiony kaštanů a javorů rozvěšené po kraji. Vůně jablek v komoře stále svěží. Vůně povidel a hub v kuchyni. Listování, obracení listů v houstnoucím šeru po návratu z Pohoří. Soubor poutnických zápisků, črt a pověstí z novohradska i přilehlého Waldviertlu. První svazek edice Stropnice.

nakl.studio Stará škola

Autorský kolektiv předkládá monografii k jednomu z nejznámějších Heideggerových pojednání Původ uměleckého díla. V publikaci se jednak v různých perspektivách řeší otázka zařazení tohoto pojednání do Heideggerovy celkové myslitelské cesty. Zároveň se Heideggerovo úsilí o uchopení svébytnosti uměleckého díla sleduje v souvislosti s jeho vymezováním se vůči novověké estetice, jež je ovšem součástí Heideggerova vyrovnání se s metafysikou vůbec. V neposlední řadě pak monografie přináší prohlubující interpretace, a to zvláště souvislosti mezi vztahem k uměleckému dílu a děním neskrytosti.

Jádro podnětné knihy o díle spisovatelky Věry Linhartové není orientováno diachronicky a není poplatné schématu „život a dílo“. Jednotlivé kapitoly podrobně analyzují klíčová témata a „referenční rámce“ jejího psaní. Biografický základ zde ovšem nechybí: autorka ho nabízí v kapitole Cesta. Všechny inspirace Věry Linhartové a jimi ovlivněné postoje jsou minuciózně pojednány v následujících kapitolách, v nichž autorka osvědčila detailní znalost díla Věry Linhartové a schopnost nahlédnout je v širokých souvislostech. Tyto kapitoly nabízejí mimořádně bohatý, vnitřně provázaný a jakoby nikdy nekončící interpretační proces, vždy dokonale zajištěný kontaktem s konkrétními texty, a v tomto smyslu otevřený k dialogu se čtenářem. Velká pozornost je věnována proměně autorčiny motiviky pod vlivem zejména orientální inspirace. Velmi obsažně je komentován též vztah textů Věry Linhartové k výtvarným projevům. Kniha je doprovozena množstvím barevných i černobílých reprodukcí výtvarných děl.