Záznamy snů německého filozofa, muzikologa, sociologa a estetika Theodora W. Adorna (1903-1969) jsou často bizarní, někdy dokonce komické, odhalují jeho surreálné i erotické představy, ale i motivy z rodinného prostředí.

Své sny začal Theodor W. Adorno, jeden z nejvýznamnějších představitelů kritické teorie tzv. frankfurtské školy, pozorně zaznamenávat v roce 1934, tedy ještě před svou emigrací z Německa do USA, a v zápiscích setrval až do roku 1969, do doby krátce před svou smrtí. V předmětném svazku se autor nesnaží texty nijak vysvětlovat, interpretovat či psychoanalyticky hodnotit a nechává je bez komentáře. Přesto v jednom rozhovoru, který na dané téma poskytl médiím, jakési vyjádření poskytl, když prohlásil: „Sny nejsou vzájemně pospojovány jako naše sny, nýbrž tvoří také kontinuum, patří jednotnému, ucelenému světu, podobně jako Kafkovy povídky. Čím těsněji však spolu sny souvisejí nebo čím častěji se opakují, tím větší je nebezpečí, že je už nedokážeme od skutečnosti odlišit.“
Ve svých snech se Adorno setkává z různými osobnostmi kulturního a společenského života a doléhají na něj pocity viny v souvislosti s holocaustem, jemuž jako emigrant unikl. Často, možná v právě v této souvislosti, prožívá ve snech například svou vlastní popravu.
Protokoly snů nabízejí překvapivý materiál k pochopení vnitřního světa Adornovy výjimečné osobnosti. Kniha je závěrem opatřena komentářem německého profesora literatury na univerzitě v Hamburku Jana-Philippa Reemtsmy.

Rozsáhlý svazek esejů, úvah, medailonů, literárních kritik, předmluv, doslovů a sloupků významného českého básníka, esejisty, prozaika a jednoho z našich nejvýznamnějších rozhlasových tvůrců posledního půlstoletí. Rudolf Matys je nejen vynikající znalec české a světové poezie, ale především hluboce vzdělaný člověk s širokým záběrem historickým, výtvarným, hudebním, filosofickým, estetickým, psychologickým a etickým. Jeho eseje, úvahy a kritiky vznikaly na okraji jeho díla básnického a práce rozhlasové a přitom jsou tím nejvýznamnějším, co ve svém životě vytvořil. Knihu uspořádala, k vydání připravila a bibliografií a ediční poznámkou doprovodila Milena Vojtková.

Kniha F. Tylše a kol. Fenomén psychedelie přináší přehled současného stavu poznání v oblasti psychedelické vědy od popisů mechanismu účinku přes vlastní psychologické projevy a jejich závislost na kontextu užití až po historicko-antropologické souvislosti. Jednotlivé oddíly jsou napsané předními domácími odborníky a výzkumníky v oboru, o čemž svědčí i vysoká míra objektivity a schopnost odstupu, která je v případě problematiky psychedelik spíše ojedinělá.
Zvláštní pozornost zasluhuje kolekce reportů účastníků studie s psilocybinem. Jsou zajímavé nejen proto, že přinášejí mimořádné, až exotické prožitky. Nové výzkumy prokázaly, že psychedelika lze bezpečně podávat v kontrolovaném prostředí, a otevřely tak dveře jejich lékařskému využití, zejména na poli psychiatrie. Psilocybin by mohl pomoci lidem trpícím depresivním onemocněním, obsedantně kompulzivní poruchou, ale také závislostí. V neposlední řadě má průzkum psychedelických stavů obrovský význam v tom, co je nám jako lidem hluboce vlastní: porozumění sobě samým a našemu vědomí vůbec.