Ulice jsou plné nejrůznějších existencí, od umělců všeho druhu po zkrachovalce, všude plno tvrdých drog, vybydlených baráků, ilegálních nočních klubů, galerií a alternativní kultury. Život je vzrušující, inspirativní, ale také nebezpečný. Takový New York Pavel Sojka zachytil ve svých fotografiích a vzpomínkách.

Memoárový text fotografa Pavla Sojky (spoluautora publikace Punk je mrtvý – a kdo ne, Pulchra, 2016), který prožil čtvrt století na dolním Manhattanu v New Yorku, je vlastně zápisníkem muže, jenž se ve velmi mladém věku rozhodl emigrovat z komunistické Prahy let sedmdesátých do amerického New Yorku. Zde začíná nový život od nuly. Usazuje se ve známé čtvrti kreativců jménem Abecední Město, kde se zdá být téměř všechno možné. Sojka začíná hodně fotit a kreslit, spolupracuje s Bobem Krčilem, stává se součástí punkové komunity, léta žije ve známém hotelu Chelsea. Často se sám ocitá na hranici zákona.
Obrazovým (v knize je cca 90 fotografií) i slovním záznamem svých zážitků zprostředkovává Pavel Sojka New York, který už dávno neexistuje. Kdysi opovrhovaná místa se dnes proměnila v nejluxusnější oblasti. Svobodná atmosféra byla zahalena pachem snobství. Kniha Pavla Sojky ale není primárně o proměnách jednoho místa, byť světově proslulého. Jde o výpověď muže, který se rozhodl žít ve svobodné zemi se všemi důsledky, které takový životní krok do neznáma přináší. Nyní rekapituluje a srovnává – Prahu a New York 80. let, tady a tam. Jako appendix totiž připojil i text o svém pobytu v Praze před emigrací.

Rozsáhlý přehled českých a slovenských fotografických publikací připomíná sté výročí založení Československé republiky 28. října 2018. Ukazuje nepřerušenou tradici vynikající umělecké tvorby a technické dokonalosti, která je vlastní české a slovenské fotografii. Během posledního sta let se čeští a slovenští fotografové a spisovatelé, typografové, knižní grafici a tiskaři podíleli na zachycování krajiny, měst, kulturního dědictví, památek a života lidí s vekou pozorností a láskou ke své zemi - a vytvářeli tak jedinečnou kulturní identitu své země i během nacistické okupace a čtyřiceti let vlády komunistů.

Rozsáhlá kniha zkoumá v devíti kapitolách více než 800 publikací vydaných od roku 1918 do roku 1989 a představuje práci více než 250 fotografů a grafiků včetně Alfonse Muchy, Josefa Sudka, Františka Drtikola, Jaromíra Funkeho, Jaroslava Rösslera, Zdenka Tmeje, Jindřicha Štyrského, Karla Teigeho a Ladislava Sutnara, Karla Plicky, Jana Lukase, Karla Hájka, Tibora Hontyho, Josefa Proška, Libora Fáry, Martina Martinčeka, Karola Kállaye, Jindřicha Štreita, Bohdana Holomíčka a Josefa Koudelky.

Kniha představuje svébytný proud české fotografie padesátých a šedesátých let 20. století, pro nějž se později vžilo pojmenování fotografie všedního dne či poezie všedního dne ve fotografii. Tyto snímky, většinou pořízené v nejrůznějších uličních zákoutích našich měst, okouzlily ve své době prostřednictvím tisku a obrazových publikací obrovské množství lidí. Jejich tvůrci pak měli neobyčejně velké divácké publikum a také popularitu, o níž se dnešním výtvarným umělcům, snad až na nemnohé výjimky, může jen zdát. Doba žila fotografií a žila všedností. Mnohá díla však uchvacují dodnes nejen svou řemeslnou kvalitou a rafinovaností, ale s odstupem času rovněž hutnou informací o této zajímavé době, viděné dnes již prizmatem určité nostalgie. Z nejpřednějších českých a moravských fotografů sledovaného období jsou v knize zastoupeni například Jiří Jeníček, Václav Jírů, Jan Beran, Karel Otto Hrubý, Marie Šechtlová, Erich a Milada Einhornovi, Miloš Budík či Pavel Dias. Publikace je uzavřena výběrovou bibliografií, jmenným rejstříkem a anglickým resumé.