Publikace přináší průřez tvorbou jednoho z nejvýznamějších současných sochařů.
Česko-francouzský sochař Vladimír Škoda používá při práci s kovem různé postupy a technologie, zkoumá možnosti interaktivity, magnetismu a polarity. Ve své tvorbe propojuje vědu, umění i filozofii, přechází od názorného předmětného zobrazení kosmu do zachycení jeho dynamické představy a pracuje s posvátnými pravidly a zákony. Jeho práce od sedmdesatých let až do současnosti jsou v knize rozčleněny do tří základních okruhů, vztahujících se k odlišné výpovědi o vesmíru. Je tu nezměrný a nekonečný vesmír Giordana Bruna, božská proporce – zlatý řez Lucy Pacioliho a vesmír plný frekvenční a vibrující energie Nikoly Tesly. Publikace doprovází stejnojmennou výstavu konanou v pražském Museu Kampa v roce 2018.

Publikace Obrázky z lázní je jedinečným pohledem na Luhačovice během dvou sezón na počátku 20. století. Současně slouží jako čtenářsky vstřícná dvojjazyčná historická příručka. Její základ tvoří unikátní soubor fotografií, pořízených prestižním pražským fotoateliérem Bruner-Dvořák. Podařilo se v ní propojit dva vzácné fotografické soubory – skleněné negativy ze Sbírky Scheufler a pozitivy z fotoarchivu Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně – Muzea luhačovického Zálesí. Jde o první ucelené zveřejnění těchto snímků, doplněné o úvodní text historika fotografie Pavla Scheuflera, který se dlouhodobě zabývá odkazem fotografů Rudolfa a Jaroslava Brunera-Dvořáka, jedněch z nejvýznamnějších osobností dějin fotografie v českých zemích.

Resumé
Publikace Obrázky z lázní přináší nový pohled na historii luhačovického lázeňství v podobě padesáti fotografií, které doprovází padesátka krátkých příběhů. Snímky byly vybrány z rozsáhlého fotografického cyklu pražské firmy Bruner-Dvořák, jenž zachycuje interiéry a exteriéry lázeňských budov, okolní krajinu, léčebné procedury i společenské a kulturní dění v lázních v sezónách 1910 a 1911. Pražští fotografové Rudolf a Jaroslav Bruner-Dvořákovi jsou považováni za zakladatele české žurnalistické fotografie, průkopníky fotografické reportáže a jedny z nejvýznamnějších osobností dějin fotografie v českých zemích na přelomu století. Starší z bratrů Rudolf Bruner-Dvořák se stal známým od roku 1891, kdy na pozvání následníka trůnu Ferdinanda d’Este často fotografoval hony a manévry, ale i jeho rodinu a významné události. Mladší bratr Jaroslav se proslavil nejen zachycením tragických událostí při atentátu na následníka trůnu v Sarajevu v roce 1914, ale zejména coby dokumentátor moderní české architektury. Unikátní cyklus z luhačovických lázní, který doposud nebyl v celku publikován, vykazuje mimořádné estetické kvality. Autorem předmluvy věnované těmto významným fotografům je přední český historik fotografie a publicista Pavel Scheufler.

V publikaci jsou použity snímky ze Sbírky Scheufler, poskytl Pavel Scheufler.

Poprvé knižně publikovaný soubor Válka za studena je podobenstvím o kroužení kolem jádra nicoty. Fotografie ze základní vojenské služby v Československé lidové armádě obnažují svět mužů zavlečených do pasti, jíž je hra na vojáky. Původní postřehy Josefa Mouchy působí s odstupem let jako přízračné schválnosti, inscenované s početným komparsem v nákladných kulisách. Ve skutečnosti jsou záběry z počátku osmdesátých let nepřikrášleně realistickým pohledem zevnitř.
Autorem zasvěcené předmluvy je renomovaný fotograf a znalec historie fotografie Vladimír Birgus: „Právě komplexnost Mouchova fotografického deníku z vojny přispívá k tomu, že jeho fotografie vyvolávají u každého, kdo prožil základní vojenskou službu za vlády komunistů, celý gejzír vzpomínek,“ uvádí. „Je to mnohovrstevnatý pohled na vojenskou službu v době husákovské normalizace, jaký svou kvalitou, rozsahem a autentičností nemá na naší poválečné fotografické scéně obdoby. Dlouhým odstupem ještě vynikl jeho význam, protože není jenom fotografickým deníkem jednoho nedobrovolného vojáka, ale i zobecňujícím svědectvím o tehdejší době i o konfliktu mezi individualitou a totalitou.“

This is the first publication in book form of the photographic set Serving It Cold: Photographs from Basic Training in the Czechoslovak People’s Army. It is a parable about whirling round a core of nothingness. The photographs reveal the world of men dragged into a trap that pretends to be a game about being soldiers. Today, many years after they were first taken, these original photographs by Josef Moucha seem like ghostly dirty tricks, staged with numerous extras in expensive stage sets. In fact, they are shots taken at the start of the 1980s, an unembellished, realistic look from inside.
The photographs are introduced by Vladimír Birgus, a respected photographer and expert on photography: ‘It is the complexity of Moucha’s photographic diary from the army which contributes to his photographs evoking a geyser of recollections in everyone who experienced compulsory military service under Communist rule.’ ‘Unique amongst Czech documentary photographs,’ he remarks, ‘the set provides a many-layered view of compulsory military service in the years of the restored hard-line Communist regime, after the crushing of the Prague Spring reform movement in August 1968. In quality, size, and authenticity it is unparalleled in Czech post-war photography. [...] Their importance has become more evident with the passing of so many years, because they are not only the photographic diary of one conscript; they are also wide-ranging testimony about that period and about the conflict between individualism and totalitarianism.’