Publikace představuje špičková díla české a evropské secese ze sbírek Uměleckoprůmyslového musea v Praze. Zaměřuje se na užité umění secese jako součást převratných modernizačních a emancipačních proudů konce 19. století, které vedly k proměnám obytného interiéru a oděvní módy, k novému tvarosloví skla a keramiky nebo ke zrodu moderní vizuality reklamy. Myšlenkové zázemí nacházela secesní tvorba v biologických a sociálně reformních teoriích, filozofii života i ve studiu okultních nauk. Všechny tyto složky utvářely obdivuhodně vitální umělecké hnutí, z něhož čerpaly svou energii avantgardy 20. století.
Kniha je zároveň katalogem stejnojmenné expozice v Obecním domě v Praze.

Kniha Jiří Brdečka představuje slovem a obrazem život a mnohostranné dílo jednoho z nejvýraznějších tvůrců českého filmu 20. století Jiřího Brdečky (1917–1982). Po obsáhlém úvodním autorově životopisu, doprovozeném množstvím unikátních fotografií a dokumentů, se čtenáři mohou v jednotlivých tematických kapitolách seznámit s Brdečkovým dětstvím a mládím, jeho kresleným humorem, poválečnými filmovými kritikami, tvorbou ilustrátorskou a kreslířskou, s jeho pestrou literární prací (románem Limonádový Joe, knihou Kolty bez pozlátka, povídkami, scénáři, písňovými texty, humornou básní i memoáry). Samostatná pozornost je věnována Brdečkovu zájmu o tematiku divokého západu a jeho přátelství s mnoha vynikajícími českými kulturními osobnostmi (Jiří Trnka, Jan Werich, Zdeněk Jirotka, Jan Lukas, Zdenek Seydl, Adolf Hoffmeister, Vratislav Blažek, Myrtil Frída, Ota Janeček, Jiří Mucha ad.). Monografie je však především zaměřena na Brdečkovu scenáristickou tvorbu pro český hraný film a zvláště na jeho filmy animované, které mu přinesly mezinárodní proslulost a zařadily ho mezi nejvýznamnější poválečné tvůrce animovaného filmu v měřítku světovém. Kniha, obsahující stovky fotografií, kreseb, reprodukcí a faksimilií, je monografií určenou ke čtení i prohlížení, živou kronikou pozoruhodného lidského života naplněného obdivuhodnou tvůrčí prací. Je mimořádně cenným svědectvím o jedné z velmi důležitých kapitol české kultury od druhé poloviny třicátých let do začátku osmdesátých let 20. století.

Zatímco česká výtvarná scéna první republiky je dnes všeobecně známa a přinejmenším klasická moderna je probádanou oblastí, umění „českých Němců“ sledovaného období zůstává opomíjeno. Přispět ke změně tohoto stavu a ukázat méně známou podobu výtvarného umění meziválečné éry usiluje kniha a výstava Mladí lvi v kleci. Umělecké skupiny německy hovořících výtvarníků z Čech, Moravy a Slezska v meziválečném období, které jsou současně svým způsobem splátkou dluhu německy hovořícím autorům. Kniha zpracovává historii nejdůležitějších uměleckých spolků a je postavena na výběru děl, která byla součástí meziválečných souborných výstav německočeského výtvarného umění doma i v zahraničí. Tato díla se podařilo adresně dohledat a podrobně zmapovat jejich historii. Z důvodů vymezení časového jsou zde zastoupeni umělci narození převážně v rozmezí let 1885–1905, kteří významným způsobem utvářeli obraz výstav meziválečného období. Do jejich životů dramatickým způsobem zasáhly události konce třicátých let, druhá světová válka a poválečné události v Československu, kvůli nimž na čas téměř zmizeli z historického a kulturního povědomí této země. Snahou kolektivu autorů je pokus o navrácení jejich identit do kontextu národní paměti a do dějin umění Čech, Moravy a Slezska