Katalog doprovází stejnojmennou výstavu, která je každým rokem organizována Nadací Arbor vitae. Během deseti let existence se Startpoint proměnil v rozsáhlý evropský projekt sledující nastupující umělecké talenty. Čtyři členové kurátorského týmu spolu s dalšími spolupracovníky zmapovali 34 uměleckých škol z 16 zemí, na nichž vybrali ty nejzajímavější diplomové práce. Katalog má originální podobu s 19 různými obálkami, řídící se počtem vystavujících a v katalogu prezentovaných umělců.

Sochař Zdeněk Dvořák byl mimořádnou osobností českého výtvarného umění dvacátých a třicátých let 20. století. Přesto byla po desetiletí znalost jeho díla limitována jen několika málo abstraktními reliéfy, zachovanými ve veřejných institucích, a velkou neznámou zůstávaly jeho životní osudy. Podnětem k prvnímu monografickému zpracování tvorby Zdeňka Dvořáka se stala písemná pozůstalost objevená v Památníku národního písemnictví. Autorka monografie Hana Rousová prokázala, že se Dvořák jako jeden z mála u nás systematicky věnoval problematice sochařské, v některých případech i geometrické abstrakce. Svým zaměřením a invencí nemá v české abstrakci první poloviny 20. století, kromě Františka Kupky anebo Františka Foltýna, obdobu. Pokud bychom měli charakterizovat širší okruhy, k nimž lze Dvořákovu tvorbu přiřadit, potom by to byly Gutfreundovy plastiky založené na prolínání konkávních a konvexních ploch a v souvislosti s čistě abstraktními reliéfy let třicátých pak abstrakce Františka Foltýna a plastické kompozice Hanse Arpa. Obdivuhodné byly i Dvořákovy občanské postoje, po okupaci Československa se zapojil do protinacistického odboje jako člen ilegálního Národního revolučního výboru inteligence, byl zatčen a deportován do Osvětimi, kde zahynul. Monografie tyto aspekty zdůrazňuje a zároveň podrobně rekonstruuje Dvořákův životopis. Její důležitou součástí je obrazově dokumentovaný soupis díla.

Přestože výtvarné dílo a filmy Jana Švankmajera se dnes těší širokému mezinárodnímu uznání, které ho řadí mezi nejoriginálnější autory posledních desetiletí, mnohé stránky jeho života a tvorby zůstávají neprozkoumány. Žádná kniha se dosud nepokusila systematicky a komplexně vyznačit cestu utváření a vývoje v díle tohoto filmaře, výtvarníka, experimentátora, básníka a „militantního surrealisty“, a tak ukázat, jak spolu jednotlivé stránky rozmlouvají. Dosud nejobsažnější Švankmajerova monografie zachycuje jednotlivé aspekty jeho života a díla hlubším, přesnějším a podrobnějším způsobem a vybízí čtenáře, aby se ponořil do bohatého, soudržného a výlučného univerza. Eseje interpretují charakteristické atributy Švankmajerovy tvorby – loutkové divadlo, manýrismus, surrealismus, spolupráce s Evou Švankmajerovou, filmový jazyk, ale rovněž obsedantní sběratelskou vášeň, první tvůrčí formativní roky a zkušenosti; zabývají se tedy obdobím, jež dosud nebylo zpracováno, které napomáhá porozumění Švankmajerovu pozdějšímu tvůrčímu vývoji. Chronologicky pojatá biografická studie, střídající se s esejemi, uvádí a komentuje jednotlivé práce (divadelní a loutkové inscenace, scénografie, kresby, asambláže, filmy, objekty, básně), upozorňuje na četné umělecké a profesní spolupráce, určující setkání, vlivy, zkušenosti, obsese, představy, občanské postoje, jež utvářejí autorovu ojedinělou a osobitou imaginaci. Autoři knihy Švankmajerovu tvorbu nejen dobře znají, ale sdílejí s ním příbuzné vidění světa. Jejich souhrnná reflexe je doplněna antologií autorských textů Jana Švankmajera, nechybí podrobná filmografie a bibliografie. Kniha vychází samostatně v české i anglické jazykové verzi.