Švýcarský umělec Adolf Wölfli (1864-1930) byl celoživotní outsider, sirotek, nádeník a pomocný dělník, který během třicetileté internace v ústavu pro choromyslné přetvořil svoji životní mizerii v gigantické syntetické dílo čítající na 25 000 stran textů, kreseb, koláží a hudebních i číselných záznamů. První česká monografie autora, který je dnes považován za nejvýznamnějšího tvůrce art brut a za stvořitele jednoho z nejpozoruhodnějších děl 20. století obecně, zahrnuje všechna období jeho výtvarného i literárního projevu. Obrazová část knihy akcentuje detaily z kreseb a koláží, které dovolí lépe proniknout do labyrintu Wölfliho univerza vystavěného na jeho osobní mytologii. Po úvodních textech a životopise Adolfa Wölfliho, sestaveném z autobiografických úryvků jeho spisů a z lékařských záznamů, se čtenář nejprve seznámí s Wölfliho reálným Krátkým životopisem, který sepsal po svém nástupu do psychiatrické léčebny ve Waldau. Po prvních, ještě černobílých kresbách, představí kniha obrazové i písemné ukázky z eposu Od kolébky ke hrobu, v němž autor formou cestovního deníku líčí své vyfabulované nádherné dětství, objevuje svět a vytváří jeho inventář. V následujících Zeměpisných a počtářských sešitech opanovává celou Zemi a expanduje do vesmíru. Jeho "Obří Stvoření Svatého Adolfa" je pak opěvováno v Sešitech písní a tanců, kde je hudba převedena do formy abstraktních zvuků proložených číslicemi, a vrcholí jeho osobním rekviem - Smutečním pochodem. Kniha zahrnuje také ukázky výtvarných děl, které Wölfli vytvářel na prodej a jež ho jako první proslavily v uměleckém světě. Závěrečná část monografie obsahuje texty od předních znalců Wölfliho díla, kteří dešifrují jednotlivé aspekty jeho tvorby, soupis reprodukovaných děl, seznam výstav a bibliografii.

Kniha přibližuje českému čtenáři téma zobrazování Číny, jejích obyvatel a reálií v 19.století na fotografiích, ale i ilustracích v dobových periodikách a knižních pojednáních. Detailně zpracovává postupné proměny této dokumentace vzhledem k využívání nového fotografického média a jeho etablování v roli předlohy pro přesnější zachycení reálií. Kniha obšírně pojednává o postupném rozmachu fotografie v několika tehdy otevřených čínských přístavech i v dalších významných čínských lokalitách, kde vznikaly nejen místopisné záběry, ale i aranžované snímky místních obyvatel. Této tvorbě se věnovali nejen cizinci z Evropy a Ameriky, ale záhy i první zdejší fotografové, kteří zakládali vlastní prosperující fotografická studia.

Autoři se rovněž věnují dobové cestopisné literatuře, dostupné ve sledovaném období zejména ve střední Evropě. Součástí publikace je i ucelený, detailními popisy opatřený katalog 125 fotografií, ze sbírek moravských rodáků Erwina Dubského a Heinricha Wawry, kteří v 60. a 70. letech 19. století Čínu navštívili a v tamních fotografických studiích získali významné soubory dobové čínské albuminové fotografie od evropských i čínských tvůrců. Kniha je rovněž opatřena jmenným a místním rejstříkem a bohatou obrazovou dokumentací doplňující jednotlivá pojednání.

Americký fotograf Joel-Peter Witkin (nar. 1939 v Brooklynu) patří již od konce 70. let 20. století k předním představitelům světové fotografie. Jeho instalované černobílé fotografie jsou součástí všech významných světových fotografických sbírek. Ve své tvorbě se věnuje především zátiší a portrétu. Jeho díla představují osobitý pohled na současný svět, často pracuje s odkazy na náboženská témata (Ukřižování, světci atd.) stejně jako na klasická díla světového malířství (Francisco Goya, Odilon Redon, Joan Miró, Hieronymus Bosch atd.). Svou tvorbou ovlivnil celou řadu dalších umělců (např. Erwin Olaf, Jake and Dinos Chapmanovi) i hudebníků (Diamanda Galásová, Trent Reznor). Také díky práci Joela-Petera Witkina se v posledních letech stále více objevují pojmy dekadence a dekadentní v souvislosti se současným uměním.