Kniha přibližuje českému čtenáři téma zobrazování Číny, jejích obyvatel a reálií v 19.století na fotografiích, ale i ilustracích v dobových periodikách a knižních pojednáních. Detailně zpracovává postupné proměny této dokumentace vzhledem k využívání nového fotografického média a jeho etablování v roli předlohy pro přesnější zachycení reálií. Kniha obšírně pojednává o postupném rozmachu fotografie v několika tehdy otevřených čínských přístavech i v dalších významných čínských lokalitách, kde vznikaly nejen místopisné záběry, ale i aranžované snímky místních obyvatel. Této tvorbě se věnovali nejen cizinci z Evropy a Ameriky, ale záhy i první zdejší fotografové, kteří zakládali vlastní prosperující fotografická studia.

Autoři se rovněž věnují dobové cestopisné literatuře, dostupné ve sledovaném období zejména ve střední Evropě. Součástí publikace je i ucelený, detailními popisy opatřený katalog 125 fotografií, ze sbírek moravských rodáků Erwina Dubského a Heinricha Wawry, kteří v 60. a 70. letech 19. století Čínu navštívili a v tamních fotografických studiích získali významné soubory dobové čínské albuminové fotografie od evropských i čínských tvůrců. Kniha je rovněž opatřena jmenným a místním rejstříkem a bohatou obrazovou dokumentací doplňující jednotlivá pojednání.

Americký fotograf Joel-Peter Witkin (nar. 1939 v Brooklynu) patří již od konce 70. let 20. století k předním představitelům světové fotografie. Jeho instalované černobílé fotografie jsou součástí všech významných světových fotografických sbírek. Ve své tvorbě se věnuje především zátiší a portrétu. Jeho díla představují osobitý pohled na současný svět, často pracuje s odkazy na náboženská témata (Ukřižování, světci atd.) stejně jako na klasická díla světového malířství (Francisco Goya, Odilon Redon, Joan Miró, Hieronymus Bosch atd.). Svou tvorbou ovlivnil celou řadu dalších umělců (např. Erwin Olaf, Jake and Dinos Chapmanovi) i hudebníků (Diamanda Galásová, Trent Reznor). Také díky práci Joela-Petera Witkina se v posledních letech stále více objevují pojmy dekadence a dekadentní v souvislosti se současným uměním.

Publikace Živly / Elements přináší průřez malířskou tvorbou Jana Pištěka (1961) za poslední čtyři roky. Malíř z generace, která na výtvarnou scénu vstoupila v polovině osmdesátých let, za sebou zanechal výrazově rozmanité dílo. Je však především malířem přírody a malování je mu způsobem, jak vyjádřit smyslové okouzlení světem. Pištěkovy malby se doslovné podobě přírodních úkazů pouze blíží, pro jeho obrazy je podstatné napětí mezi realistickým zobrazením a abstraktní stopou malířského gesta. Cykly Živly, Neviditelný život tmy a Industriální klon parafrázují přírodní úkazy, jejich vnímání lidskými smysly i uměleckou reflexi těchto jevů. Důležitou součástí publikace jsou fotografie Roberta Nováka, které Pištěkovy obrazy zachytily v jejich přirozeném monumentálním měřítku i jejich jemné detaily.